Činčila je krásný hlodavec, který mnohé upoutá svou krásnou a bohatou srstí, která je na omak nádherně jemná. Proto byla také v minulosti činčila dost často lovena na kožešiny. Když jejich počty začaly v přírodě klesat, přešlo se na její „hospodářský“ chov, který se ovšem zpočátku moc nedařil, jelikož odchov mláďat nebyl zrovna snadný. Ve chvíli, kdy však chovatelé přišli na to, jaké podmínky vyžadují, rozmnožování přestalo být tak náročné. Do domácností se činčila dostala až poměrně nedávno a získává stále větší oblibu.
Původní domovinou činčil je Jižní Amerika, konkrétně se vyskytovala na území Peru a Argentiny. V dnešní době je však ve volné přírodě dosti vzácná a v hojnějším počtu ji lze najít pouze ve specializovaném parku v Jižní Americe. Pro její domovinu typické podnebí s nízkou teplotou a vlhkostí a s častými větry. Porost zde tvoří traviny a keře, které jsou velmi tvrdé a někdy ostnaté. Těmto na první pohled drsným podmínkám jsou však činčily svou stavbou srsti výborně přizpůsobeny.
Nejvíce jsou známy dva druhy činčil a to činčila vlnatá, která je asi nejznámější a činčila krátkoocastá. Zkřížením těchto dvou druhů vznikla činčila malá, která je asi nejčastějším druhem chovaným v domácnosti. Původní zbarvení činčil je šedé, ovšem v posledních letech a vlivem domácího chovu vzniklo několik barevných variant (mutací). Proto už není výjimkou chovat činčilu v barvě od bílé, přes béžovou až po černou. Samozřejmě každý odstín má i svůj speciální název, základní šedá barva je považována za standart.
A jaká tedy činčila je?
Předem bych chtěla uvést, že činčila není typickým mazlíkem, který se bude s majitelem mazlit. Také je to hlodavec s noční aktivitou, takže byste neměli být zklamaní, když den prospí a k večeru se začne probouzet a být nejvíce aktivní. Jedná se také o velmi čilé zvířátko, proto by její klec měla být co největší a hlavně rozdělená na patra. Také s vámi nebude ráda chodit někde po venku, zkrátka a jednoduše je to zvířátko spíše na pozorování a potěšení, než na mazlení, které jste schopni zažít s pejskem nebo potkánkem.
Jak již jsem psala výše, pro činčily je charakteristická bohatá a hedvábná srst. Jejich tělo dosahuje velikosti kolem 25 až 28 cm a délka ocasu se pohybuje kolem 18 cm. Hmotností se pohybuje kolem 500 g. Důležité je poznamenat věk, kterého se činčily dožívají, v průměru totiž žijí kolem 10 let, ale jsou známy i případy osmnáctileté činčily, takže se rozhodně nejedná o mazlíčka na krátkou chvilku.
Činčilu je možno chovat samostatně, pak není důležité znát pohlaví, jelikož v jeho ochočování a způsobu života není velký rozdíl. Dá se také chovat ve dvou nebo v páru. Pokud je budete chtít chovat v páru, měli byste si uvědomit, že se časem bude množit a počítat s tím. Pokud se rozhodnete pro dva jedince stejného pohlaví, neměli byste volit dva samečky, jelikož jsou vůči sobě více agresivní. Od počtu chovaných činčil se odvíjí i velikost klece, která by měla být minimálně 100 cm na výšku a půdorys tak 40×50 cm, ovšem v zásadě platí, čím větší klec tím pro činčily lepší.
Klec by neměla být samozřejmě umístěna v průvanu a na přímém slunci. Teplota v místnosti by neměla přesahovat 25°C, činčily velmi špatně snáší vysoké teploty a mohou i uhynout. Taktéž vlhkost by neměla být příliš vysoká, měla by se pohybovat do 70\%. Jako základní vybavení klece je možné uvést domeček, napáječku, misku na speciální písek důležitý pro čistotu srsti, krmítko, jesle na seno a taktéž nějaká zábava v podobě hraček. Jako hračky lze použít různé toaletní ruličky, dřívka na hlodání či speciální hračky určené pro hlodavce.
Činčila je velmi náročná na pitnou vodu, doporučuje se ji podávat kojeneckou balenou vodu a tu každý den měnit. Pro krmení jsou doporučovány granule určenáépro činčily, která obsahuje všechny důležité vitamíny a minerály. Využít se dají také směsi určené pro činčily, ale ty mohou obsahovat někdy složky, které nedělají příliš dobře jejich játrům. Samozřejmostí je přidávání zeleniny a ovoce do jejich krmné dávky, kdy splní i funkci pamlsků.
Pokud jste se rozhodli, že činčila je pro vás tím pravým zvířátkem, tak opravdu nešetřete na jejím vybavením klece a stravě, jelikož vše se odráží jednak na jejím zdravotním stavu a hlavně na kvalitě srsti.
