Na druhém pomyslném břehu stojí zase lidé, kteří objevili kouzlo těchto malých hlodavců, kteří byli uctíváni již v dávných dobách. Dokonce byl pro ně vystaven chrám v Malé Asii, kde myši dostávali dle legend pravidelně potravu a přímo u oltáře se mohly rozmnožovat. Ovšem zvláštní postavení měly v minulosti hlavně bílé myši. V Číně byly myši používány k rituálním věštbám a Japonci je chovali proto, že věřili, že odpudí myši divoké.
K neblahé éře myšího života patří jejich využívání v laboratorních pokusech, kde se uplatňují až do dnešní doby. Avšak i přes spoustu příkoří a odporu k těmto malým hlodavcům si našli své milovníky, kteří je začali velmi rádi chovat a dokonce od 19. století se již pilně věnují jejich šlechtění v různé barvy a druhy srstí. A tak je dneska nejen spoustu volně žijících myšek, které v přírodě bojují o přežití, ale i těch, které mají ušlechtilý původ a jsou obdivovány na výstavách.
Jaká je myš?
Váha chovné myši by se měla ideálně pohybovat od 25 do 90g. Samozřejmě se nevylučují ani myši lehčí či těžší, obzvláště samečci mohou být trochu mohutnější. Bez ocasu měří na délku něco kolem 9 cm, opět plus mínus tak dva centimetry. Když se přičte ocas, měří myška zhruba o dalších 8 cm více. Charakteristický je pro ni i počet prstů, na předních končetinách má totiž vždy po 4 prstech a 5. prst je vyrostlý jen v drobný pahýlek a na zadních končetinách má všech pět prstů.
Typické jsou pro myši také nažloutlé zuby, takže s tím si není třeba dělat starosti. Spíše je závadou, pokud jsou zuby leskle bílé, což je příznak nedostatku látek, nejspíše minerálů a vitamínů, v potravě. Ovšem než zahájíme samoléčbu, je dobré poradit se s veterinárním lékařem.
Myši mají v dnešní době dost různorodou strukturu srsti stejně jako mohou mít několik barev. Je možné najít myšky dlouhosrsté i bez srsti (tzv. nunu myši). Barvu si také můžeme vybrat od jednobarevného provedení po různé flekaté varianty. Ne každá barva je však snadno k sehnání.
Ze smyslů je pro myš nejdůležitější čich a sluch, myši dokáží zachytit i ty nejjemnější zvuky. Pro chov se doporučuje vyvarovat se v jejich okolí stresujícím hlasitým zvukům. Zrak je z myších smyslů nejslabší, ostrý pohyb však zachytí snadno, problém jim spíše dělá zaostřit na nehybné předměty.
Tělesná teplota myši se pohybuje od 37,5-39°C a tuhle teplotu si udržuje jak díky venkovnímu prostředí, tak díky neustálému příjmu krmiva. Což je jeden z důvodů, proč by myš neměla hladovět.
Každý chovatel vám o své myši vypoví spoustu vlastností, takže se dá říci, že myši jsou různorodé osobnosti. Můžeme najít myši odvážné, které přijdou za vaší rukou hned napoprvé, stejně jako myši celoživotně bázlivé a ustrašené každého živějšího pohybu. Podobně je možné vidět myši, které se rády předvádějí a vymýšlí spoustu věcí pro vaše pobavení, ale i myši, které budou spíše zalezlé ve svém domečku.
Pro koho je myš vhodná?
Rozhodně se nedoporučuje pořizovat myšku malým dětem. Je to zvířátko velmi malé, hbité a především velmi křehké, takže podle toho vyžaduje i zacházení. Stejně tak je dobré si nákup promyslet vzhledem k délce jejího života, v průměru se myši dožívají něco kolem 2 let. Někomu se to může zdát málo a někomu naopak hodně. Také je pro myši typický jejich zápach, všeobecně mezi lidmi známý jako „myšina“. Samozřejmě myši budou více cítit ve větších skupinách a obzvláště je tento charakteristický pach přítomen u samců. Také je vhodné zvážit, zda vám nebude vadit trochu rušnější noční život myšek
Jak nejlépe chovat myši?
Myš patří mezi skupinová zvířata, proto se nejlépe bude cítit v myší společnosti. Je vhodné chovat alespoň dvě myši současně a to vždy raději zvolíme chov dvou samic. Chovat dva a více samců se vůbec nedoporučuje, protože dochází k velkým bojům, které často končí smrtí. V případě jejich přidávání do skupiny je vždy nutné dodržovat jistou opatrnost a počítat s možnými teritoriálními boji.
Jako ubytování je možné zvolit všechno možné od různých klecí, přes plastové boxy až po akvária s krytem z pletiva. U klece je nutno dát pozor na odstup mříží a vždy počítat s tím, že myš se protáhne docela malinkou skulinkou. Důležitou součást také tvoří miska, napáječka a podestýlka. Pak už záleží na nás, co myši ještě pořídíme. Je možné klece vybavit různými domečky, prolézačkami a šplhadly, myš je bude prozkoumávat a třeba vám předvede i nějaký veselý kousek. Samozřejmě by měla být klec přiměřeně velká a prostorná. Opět platí, že čím větší, tím budou myši spokojenější.
