Pestruška písečná není zatím nijak zvlášť chovaná jako domácí mazlíček, spíše ji častěji spatříte v zoologických zahradách mezi exotickými hlodavci z území stepí a lesostepí. Její původní domovinou je oblast Mongloska, ale postupně se rozšiřuje čím dál více do svého okolí.
Pestruška písečná je malého vzrůstu a dosahuje velikosti okolo 7cm, váhově se pohybuje okolo 30g. Tělo je spíše zavalité a stavbou připomíná křečka nebo miniaturu sysla. Celkový vzhled dotváří malé uši, kratičký ocásek a malé černí oči. Pestrušky mají krátkou, hustou srst šedivé barvy a od hlavy až po zadeček se táhne černý pruh. Takže pestruška vypadá jako by ji někdo pomaloval fixou.
Svou aktivitou a denním rozložením se podobají pískomilům. Hlavní období jejich aktivity je stmívání a noc, takže se rozhodně nehodí do ložnice. Sice se naučí vylézt i přes den, popřípadě chod vaší domácnosti, ale jejich hlavní aktivita je i tak soustředěna na noc. Jako zábavu je dobré jim poskytnou věci na hlodání od větviček, přes ruličky od toaletního papíru po různé krabičky. A bude potřeba jich mít opravdu celou zásobu. Pestrušky se velmi rády zahrabávají a vytváří nory, takže je ideální, pokud mají hlubokou podestýlku, ve které mohou hrabat. Jako domeček jim velmi dobře poslouží skořápka z kokosového ořechu. Velikost terária nebo boxu by měla být alespoň 30x50cm. Pokud můžete dopřát pestrušce patrovou klec, ze které uvidí na chod domácnosti, bude rozhodně spokojená. Pozor však na vzdálenost mříží od sebe, aby v nich neuvízla, popřípadě neutekla. Klec nebo jakákoli jiná ubikace by měla být dostatečně prostorná, pro ještě větší zábavu lze použít různé prolézačky, houpačky nebo běhací kolečka.
Jako krmení lze využít směsi pro malé hlodavce, ale je dobré vybírat takové, které neobsahují příliš slunečnicových semínek. Jako zdroj vitamínu je vhodné podávat čerstvé ovoce a zeleninu. Na obrušování zubů pestruškám lze nabídnout jednak větvičky nejedovatých stromů, ale také sušený chléb či jiné pečivo. Velmi rády a ochotně přijímají jako odměnu piškoty, ale zde pozor na překrmování a vysokou kalorickou hodnotu. Pestrušky jsou stejně jako pískomilové citliví na tukovou degeneraci jater. Pro pestrost jídelníčku může posloužit například moučný červ, popřípadě jiný hmyz. Je však nutno to prvně zkusit, zda zrovna vaše pestruška jej bude přijímat a nebude se hmyzu spíše bát.
Pestrušky jsou dost teritoriální a nejlépe je chovat buď samostatného jedince, popřípadě rodinu: jeden samec a více samic. I když jsou k sobě přidáni jedinci stejného pohlaví v raném věku, dochází mezi nimi k bojům, které mohou skončit smrtí jednoho z nich. Samičky jsou v tomhle ohledu o něco méně důrazné, ale i u nich dochází k potyčkám. Proto se doporučuje chov buď v páru, nebo samostatných jedinců. U páru je však nutno počítat s tím, že se pestrušky velmi rády a ochotně množí a za krátkou chvilku máte pestrušek plnou ubikaci. Pestrušky mohou mít ročně až 6vrhů a v každém z nich mívají okolo 6 mláďat, což zrovna není málo. Proto před pořízením páru je nutno si zodpovědět otázku, co budete dělat s mláďaty a jestli máte možnost je udat. Taky je nutno počítat s tím, že samička vyčerpaná častými porody nebude mít dlouhý život. Obecně se pestrušky dožívají okolo 2-3let, ale někdy bohužel špatnou stravou nás opustí dříve, z důvodu onemocnění cukrovkou popřípadě problémy s játry.
