Historie
Egyptská mau je podle vše dostupných pramenů pravděpodobně přímým potomkem koček, které žily v dobách starého Egypta, kde byly nalezeny v hrobkách sošky a malby tečkovaných koček, které jakoby z oka vypadly dnešním Egyptským mau. Kočky se zcela běžně vyskytovali na severovýchodu Afriky, ale jejich oficiální chov započal až po 50tých letech 20.století.
Vzhled
Egyptská kočka se řadí mezi kočky robustnějšího rázu a její váha se pohybuje v rozmezí od 2 do 5 kg. Tvar hlavy je klínovity a doplňují jej středně velké uši,které jsou zaoblené a postaveny daleko od sebe. Oči jsou velké a šikmo posazené, mohou mít zelenou, žlutou nebo ořechovou barvu. Egyptská kočka patří mezi krátkosrsté kočky, srst je jemná a hedvábná. Barevně můžeme potkat kočky kouřové, stříbrné, bronzové nebo cínové. Pro egyptské mau je typická kresba na čele, která je pro čistokrevný chov přímo povinná. Kresba má znázorňovat egyptského brouka skarabea, i když někteří v kresbě vidí spíše písmeno M. Zbytek těla je pokryt tečkami, které mají být kulaté a rovnoměrně rozmístněný po celém těle.
Povaha
Egyptská mau nepatří mezi kočky samotářky a nejraději by všechen svůj čas trávila ve společnosti majitelů. Mau jsou aktivní, inteligentní a snadno se učí novým kouskům. I přesto, že k rodinným příslušníkům je přátelská, k cizím osobám se chová nedůvěřivě. Nejedná se však o kočku, která může strávit celý život v bytě. Milují pohyb a k němu potřebují i pobyt venku, ať už na dvorku nebo na vodítku. Nejsou agresivní vůči jiným kočkám, ale potřebují být vždy středem pozornosti a zájmu majitele.
Péče
Srst egyptských koček nevyžaduje zvláštní úpravu, stačí pravidelné pročesávání, které nemusí být příliš časté. Na co je však egyptská kočka náročná je pohyb. Proto, jestli máte možnost vypustit ji na dvorek, kde bude v bezpečí, rozhodně to uvítá. Další alternativou je pohyb na vodítku. Zbylá péče je již založena na kvalitní stravě a pravidelné kontrole zdravotního stavu.