Historie
Jméno mainské mývalí kočky je odvozeno od amerického státu Maine, kde tento typ koček chovali již mnoho let. Přívlastek mývalí dostala díky svému dlouhému huňatému ocasu. Sice se tvrdí, že její předkové byli přivezeni z Evropy uvažuje se o příbuznosti s norskou lesní kočkou či tureckou angorou, nicméně však jako samostatné plemeno má původ v Americe. I když se používala dlouhou dobu jako domácí kočka na hubení škůdců, první zástupci se na výstavách objevili až v roce 1895 a stali se populární v celé Americe.S dovozem evropských plemen jejich zájem následně klesl, ale jako domácí kočky zůstali nadále oblíbeny. Jejich oblíbenost postupem času začala růst i v Evropě, kdy největší nadšenci tohoto plemene byli v Německu. Oficiálně vypracovaný standart byl až v roce 1963 a o pár let později toto plemeno uznaly i mezinárodní organizace.
Vzhled
Mainská mývalí kočka zaujme především svou velikostí, kdy není ani tak příliš vysoká jako dlouhá. Jejich tělo je velmi dobře osvaleno a má spíše hranatou stavbu. Hlava je široká s velkýma a širokýma ušima. Typické jsou chomáčky chlupů vybíhající po bocích uší a také chocholky na jejich špičkách. Tlapky působí těžkým dojmem a jsou kulaté a veliké. Dalším typickým znakem pro mainskou mývalí kočku je její dlouhý a huňatý ocas, který by přes záda měl ideálně dosahovat až ke krku.
Plemeno je řazeno mezi polodlouhosrsté kočky jejich srst by měl být hustá a na břiše, slabinách a ocase poněkud delší a kolem krku by měly mít výrazný límec. Důležitou chovatelskou zásadou je chov koček pouze v „přírodních“ barvách, to znamená, že se nevyskytují například v siamském zbarvení, ale spíše v červené, černé, krémové či želvovinové.
Povaha
Zvláštností mainských mývalých koček je, že jejich vývoj je velmi pomalý a dospívají až kolem 3 let u některých jedinců i později. Daly by se charakterizovat jako kočky přátelské a dobře naladěné. Pokud jsou jako koťata seznámena se všemi členy domácnosti, ať už kočkami či psy, mívají pak k nim velmi přátelský vztah. Jsou velmi přizpůsobivé prostředí, ale potřebují hodně zábavy, ať už v podobě šplhadel či škrabadel, jelikož jsou velmi hravé a zvídavé. I když jsou to akční kočky, sem tam mají také lenivé dny, kdy budou velmi vděčné za hlazení a mazlení.
Péče
I když by se zdálo, že díky své delší srsti budou vyžadovat větší pozornost není tomu tak. Obvykle stačí vykartáčovat jedenkrát týdně jemně srst. V době línání je lepší srst kartáčovat častěji, aby docházelo co nejméně k polykání chlupů a pak následným obtížím se zažíváním. Před výstavami je samozřejmostí trochu zvýšená péče zahrnující i koupání, avšak pouze speciálními šampóny pro kočky, aby nedošlo k přílišnému vysušení srsti. Jinak ostatní péče o uši, oči a drápky je stejná jako u jiných koček.
Mainská mývalí kočka je největším zástupcem domácích koček, která vás překvapí svou hravostí a mrštností, která ji vydrží do vysokého věku.