Myš bodlinatá

0
2447

Ve volné přírodě se myš bodlinatá vyskytuje v oblasti severní Afriky nebo na Středním východě zhruba po oblast Pákistánu. Obývá skalnaté nebo keřovité oblasti jako jsou polopouště a kamenité pouště. Většinu horkého dne tráví v úkrytu a vylézá po setmění.

Myši bodlinaté dosahují délky těla asi 12cm a jejich ocas dosahuje délky až 14cm, váhově se pohybují kolem 60g. Jejich hřbet těla je pískově hnědý, pokrytý dutými pesíky a plochými chlupy, břicho a končetiny mají bílé zbarvení. Ocas je šupinatý a měli bychom si na něj dávat pozor, jelikož se může snadno ulomit a rozhodně bychom za něj myšku neměli nikdy zvedat. Ulomený ocas by už nikdy nedorostl.

Myš bodlinatá rozhodně nepatří k hlodavcům, kteří jsou vhodní na mazlení. Spíše vám udělá radost pozorováním jejího obdivuhodného života. V přírodě žije v rodinách a je dobré ji tuhle sociální strukturu dopřát i v zajetí. K jedincům svého druhu jsou nekonfliktní, pokud byly seznámeni v mladém věku nebo se jedná o sourozence. Rozhodně by se neměly chovat s jinými druhy zvířat v jedné ubikaci jako jsou jiné myšky nebo křečci.

Pro jejich chov jsou ideální velké vitríny, akvária, kde se krásně dá sledovat jejich život. Stejné mohou posloužit i prostorné klece, zde je však potřeba počítat s možností vypadávání podestýlky. Jako podestýlku je vhodné používat suchý písek, stejně dobře však mohou posloužit hobliny nebo skartovaný papír. Jako úkryty bychom jim měli poskytnout kmeny, kameny nebo kořeny. Využít lze také seno nebo větve nejedovatých stromů. Myši bodlinaté vyžadují vyšší teplotu, která by se měla minimálně pohybovat kolem 22°C, jejich ubikace by měla být i dobře odvětrávána, aby se zamezilo vysoké vlhkosti a následným plísním a jiným nepříjemným obyvatelům ubikace.

Strava by měla být pestrá a je velmi podobná stravě u myší. Měla by obsahovat nejen zrniny, ale také ovoce a zeleninu. Dobré je přidávat tvrdé pečivo a větvičky na okusování. Pozor bychom si však měli dát na množství bílkovin, na které jsou myši bodlinaté dost citlivé. Pokud mají jeho nedostatek, dochází k okusování ocásků nebo k požírání mláďat. Proto můžeme do stravy zapojit sem tam nějakého toho moučného červa, cvrčka, tvaroh, vařená vajíčka nebo jinou na bílkoviny bohatou potravinu. Samozřejmostí by měl být celodenní přístup k pitné a čerstvé vodě.