Rákosnička žilkovaná (Leptopelis vermiculatus)

0
2779

Žabky dorůstají 4 až 8,5 cm, přičemž samičky jsou větší a nejsou zbarveny tak nápadně. Existují u nich dvě fáze, barevně značně odlišné. První je živě zelená s jemným černým vzorem, přičemž zelená na bocích postupně přechází v krémově bílé břicho. Ve druhé fázi jsou žabky na hřbetě hnědé a černé kresby je méně. Velmi nápadné jsou veliké oči, jsou zbarvené zlatě s hnědými liniemi a skvrnami. Jako většina stromových žab mají i rákosničky rozšířené lepkavé prsty umožňující šplhání po vegetaci.

Co se týče zvukových projevů, nejsou příliš hlasité. Samečci lákají samičky zvukem charakterizovatelným jako „ga ga ga“, naopak ostatní samečky varují zvukem „mrrrr-ga“. V přírodě žijí prakticky neustále na stromech, žerou hmyz a sežerou prakticky cokoli, co se jim vejde do tlamky. V zajetí je lze krmit třeba živými cvrčky, ale také jiným hmyzem vhodné velikosti. Při rozmnožování klade samička vajíčka na zem, odkud je déšť spláchne po čase do vody, kde s pak líhnou pulci. Rozmnožují se i v zajetí.

Na chov volíme vysoké terárium pro stromové živočichy – pro pár alespoň 40 x 40 x 50 cm, ale čím více, tím lépe. Samečci jsou teritoriální, proto chováme buď jen jednoho samečka a k němu jednu či několik samiček, nebo použijeme alespoň dvakrát větší terárium, než jsou minimální rozměry. Vnitřek vybavíme větvemi, živými nebo umělými rostlinami, bambusovými tyčemi atd. Do terária umístíme bazének nebo misku s vodou, která zvlhčuje prostředí a ze které se samečci v době páření ozývají. Kvůli vlhkosti lze doporučit pravidelné každodenní rosení. Teplotu udržujeme přes den na přibližně 25 až 27 °C, v noci ji můžeme nechat klesnout na úroveň pokojové teploty. Terárium samozřejmě osvětlujeme, už kvůli rostlinám, ale vyhřívací místo žabky nepotřebují (jsou-li splněny nároky na teplotu uvnitř terária).

V dnešní době se dají rákosničky sehnat poměrně dobře, jsou to nenároční, krásní a zajímaví obojživelníci, které lze při dodržení potřebných podmínek doporučit i začátečníkům.