Frynu dvoupruhou bychom velikostí zařadili mezi středně velké žáby, samice mohou dosahovat délky těla okolo 7 cm, samci jsou poněkud menší. Tělo je oproti ostatním žábám spíše delší než vyšší, a doplňují ho štíhlé nohy, přizpůsobené především kráčivému pohybu. Zajímavostí fryny dvoupruhé totiž je, že nikdy neskáče a pohybuje se po okolí pouze chůzí. Konce prstů jsou přísavkovitě rozšířené a fryna dokáže dobře šplhat.
Podkladová barva těla je černá s ohnivě červenými nebo sytě oranžovými pruhy po stranách, na zadní části těla se nachází jedna větší skvrna a několik menších skvrn bývá být i jinde po těle. Zbarvení vyniká hlavně ve tmě, ve dne je žába světlejší s oranžovými pruhy jen jemně zřetelnými. Břicho je šedivé s bílými tečkami, samci mají hrdlo černé, samice stejně zbarvené jako břicho. Na pohled a na dotek je tělo spíše suché, ne slizké jako u jiných obojživelníků a nejvíce připomíná gumu – anglicky se jí kvůli tomu říká „Red-Banded Rubber Frog“.
Ve své domovině je běžným druhem, jenž není nijak výrazně ohrožen (na rozdíl od mnoha jiných druhů obojživelníků). Obývá převážně travnaté savany, kde si vyhrabává nory nebo se skrývá pod kameny. Spatřit ji také můžeme v zemědělských oblastech, v dutinách stromů nebo v blízkosti břehů řek. Rozmnožuje se v periodických tůňkách vznikajících v období dešťů.
Fryna je převážně noční živočich, ale spatřit ji lze i ve dne. V teráriu využívá především dno a málokdy šplhá po větvích či do výšky. Přes den se ukrývá pod kameny nebo v jiných úzkých a temných prostorách, dokáže se vmáčknout do škvír nečekaně úzkých. V našem teráriu si oblíbila skupinku květináčů v podmisce, mezi nimiž spokojeně přečkává den. V noci vylézá za potravou, proto je nejlepší krmit ji až po setmění (resp. po zhasnutí umělého osvětlení). Jako krmivo můžeme použít drobný hmyz, který nasmýkáme venku, stejně dobře ale poslouží malí cvrčci nebo nelétavé octomilky. Pokud její krmení tvoří převážně kupovaný (či doma chovaný) hmyz, je vhodné její jídelníček obohatit o speciální vitamíny určené obojživelníkům. Potravu ochotně přijímá i z pinzety.
Fryna dvoupruhá není nijak zvlášť náročná na prostor a pro jednoho jedince stačí terárium o rozměrech 50x30x20 cm. Snažíme se, aby terárium bylo co největší hlavně na plochu. Jako substrát můžeme použít nejlépe drobné oblázky nebo polštáře mechu či jiných pokryvných rostlin, kokosový substrát není nejvhodnější, protože se žábám lepí na kůži. Terárium je vhodné vybavit většími kameny, které poskytnou fryně úkryt, nějakou větví pro zpestření, jako skrýš poslouží i květináč. Doporučuji její obydlí vybavit také terarijními rostlinami a nezbytností je samozřejmě miska s vodou a pravidelné rosení terária. Teploty vyhovují pokojové i mírně vyšší, asi 23 – 29 °C, ale pozor! Nikdy terárium s obojživelníky neumisťujeme k oknům nebo do blízkosti zdrojů tepla, vnitřní prostor se snadno přehřeje a to je pro většinu těchto tvorů silně stresující, ne-li smrtící.
Její kůže v přírodě vylučuje jedovatý sekret, který je toxický především pro ostatní druhy žab. Tento sekret je toxický i pro většinu savců, kdy působí hlavně na srdeční akci. Žáby chované v zajetí a krmené převážně kupovanou stravou svou jedovatost ztrácí. Přesto se může stát, že po kontaktu s žábou vznikne na kůži mírná vyrážka, proto bychom měli manipulaci s ní omezit na minimum (to zejména kvůli žábě samotné, kterou zbytečná manipulace stresuje) a pečlivě si mýt ruce.
Ačkoli je Phrynomantis bifasciatus v přírodě relativně běžnou a přizpůsobivou žábou, o úspěšném odchovu v zajetí zatím nejsou informace. Žáby v přírodě přežívají jisté období klidu, po kterém se hromadně páří. Je pravděpodobné, že tato hibernace je pro rozmnožování nezbytná, v zajetí však velmi riskantní.
