Bazilišci patří do čeledi leugánovitých a stejně jako u leguánů zaujímá velkou část jejich délky ocas. Bazilišky je možné v přírodě spatřit v oblastech střední a jižní Ameriky, nejčastěji ve státech jako je Kostarika nebo Panama. Obývá oblast tropických deštných lesů a ve volné přírodě jej spatříme nejčastěji na větvích nízkých stromů popřípadě v křoví, které je blízko sladkých toků.
Bazilišek zelený dorůstá velikosti kolem 80cm, kdy zhruba 2/3 jejich délky tvoří ocas. Jak už název napovídá, celý ještěr je zbarven do zelena s nepravidelně umístěnými modrými nebo bílými skvrnami. Charakteristickým znakem je však vysoký hřbetní hřeben, který se táhne až na ocas, kde se mírně snižuje. Dalším znakem je dvojitá přilba, která se rovněž vyskytuje u obou pohlaví. Samce od samice lze rozlišit právě dle mohutnosti hřebenu a přilby, kdy samci ji mají o něco mohutnější a větší.
Bazilišci jsou díky své velikosti v dospělosti docela nároční na prostor. Nejmenší rozměry pro dva bazilišky by měly být okolo 150x50x150 cm. Samozřejmě čím větší, tím budou zvířata spokojenější. Jejich terárium by mělo být hustě osázeno a nemělo by chybět zařízení, které by jim umožnilo koupání. Je možno vytvořit v teráriu malý bazének nebo jen vložit misku s vodou. Protože velmi rádi lozí a šplhají, v jejich teráriu by neměly chybět větvičky. Jako substrát lze použít rašelinu nebo terarijní kůru. Samozřejmostí by měla být žárovka, která jim vytvoří teplé klima. Baziliškové mají nejraději teplotu okolo 35°C, kdy v noci je vhodné nechat teplotu klesnout na hodnoty kolem 23°C. Milují vlhčejší podnebí, které se jim snažíme vytvářet i v umělých podmínkách v podobě rosení.
Ke krmení můžeme využívat jakýkoli živý hmyz nebo malé bezobratlé živočichy. Je dobré dělat obměnu, podávat lze například cvrčky, sarančata, slimáky, malé rybky u větších jedinců je možno nabízet i holata myší. Pro zpestření jídelníčku můžeme baziliškům nabídnout sladké ovoce, ale ne každý jedinec ovoce přijímá. Důležité je každodenní rosení, jelikož pijí vodu z kapek. Samozřejmostí jsou také minerální a vitamínové doplňky určené pro plazy.
Baziliškové nejsou zvířata určená pro mazlení a jsou velmi plaší a náchylní ke stresu. Proto se snažíme jejich stres eliminovat možností úkrytu v hustém porostu terária. V případě rozrušení mohou utíkat po zadních končetinách, kdy balanc udržují pomocí ocasu. Při své chůzi dokáží vyvinout značnou rychlost. Pro chov volíme raději pár nebo jednoho samce a dvě samice. Jsou velmi teritoriální a při chovu dvou samců by docházelo k bojům, které by mohli skončit smrtí jednoho nebo druhého jedince. Samičky se většinou snášejí dobře.
Opatrně byste měli zacházet s většími a odrostlejšími jedinci, kteří mají nejen dlouhé prsty, ale také silné drápy, kterými mohou dost škaredě poškrábat.
