Felzuma madagaskarská

0
2232

Felzumy jsou typické svým pestrým zbarvením, základem jsou zelené odstíny, ale na denním světle jsou vidět na kůži i zlatavé a červené tečky, modré či černé pruhy a často i další různorodé vybarvení. Nejsou také oproti jiným plazům nijak extrémně náročné na prostor, jelikož i v dospělosti patří mezi menší druhy. Jejich výhodou také je, že své terárium a jeho vybavení nelikvidují, takže se nemusíme bát jej vybavit drahými a pěknými věcmi. Svůj „byt“ si tak udržují v původním stavu.

Existuje větší množství druhů rodu felzuma (Phelsuma), nejčastěji chovaná je právě felzuma madagaskarská. Ta je známá ve 4 poddruzích, z nichž je nejčastěji chovaným poddruhem Phelsuma madagascariensis grandis, další jsou P. madgascariensis kochi, P.madagascriensis madagascarienis a P.madgascariensis boehmei.

Jak už bylo psáno na začátku, jedná se o plaza z čeledi gekonovitých, ale narozdíl od většiny ostatních gekonů mají felzumy denní aktivitu, jsou řazeny mezi tzv. denní gekony. V praxi to znamená, že jejich hlavní aktivita začíná ráno, trvá zhruba do odpoledních hodin a večer se věnují spánku. To je jeden z dalších důvodů pro oblíbenost felzum, můžeme je během dne pohodlně pozorovat. Také se většinou nedrží někde ukryté, ale spíše se vyskytují na stěnách terária, kde jsou dobře vidět.

Jejich tělo je mírně zploštělé a podlouhlé. Ocas má stejnou délku jako hlava s tělem dohromady. Felzumy nejsou příliš velké, v dospělosti většina jedinců tohoto druhu dosahuje délky i s ocasem kolem 30 cm. Jejich šupiny jsou jemné a mají velmi dobrou schopnost regenerace. Nejčastější zbarvení je zelené s červenými skvrnami či pásy, ale při dobrém osvětlení se dá říci, že „hrají všemi barvami“. Nejedná se o krátkověké plazy a při správné péči a chovu se mohou dožívat věku i kolem 20 let.

Felzumy by se měly chovat v párech, tak jak žijí ve volné přírodě. Jelikož se jedná o velmi teritoriální zvířata, chov dvou samců by s největší pravděpodobností skončil smrtí jednoho z nich. Podobně by dopadl chov dvou nebo tří samiček, kdy by dominantní samice mohla utiskovat submisivní, které by následně strádaly, až by nakonec mohly uhynout. Ovšem výjimkou není ani agrese samců vůči samicím mimo dobu páření, proto je někdy nutné je chovat odděleně.

Terárium
Velikost terária by měla být přizpůsobená danému poddruhu, proto se jednotně nedá říci, jaká velikost je pro ně ideální. Jelikož však většina felzum patří mezi stromové živočichy, je nutné, aby největší rozměr byla výška a felzumy tak mohly lozit po větvích v teráriu do různých výšek. Například pro párek felzum nejčastěji chovaného poddruhu P. m. grandis je doporučováno terárium ve velikosti kolem 50x50x70 cm (DxŠxV).

Do terária jsou vhodné tuholisté rostliny, které se nelámou. Je nutné se vyhýbat jedovatým druhům rostlin a rostlinám s vysokým obsahem šťavelanů, které by mohly gekony dráždit. Na dno se obvykle sype běžný terarijní substrát – lignocel, někdy ve směsi s pískem. Někteří chovatelé vybavují terárium silnějšími bambusovými tyčemi, pokud je na některých místech ze strany seřízneme, aby byla dutina bambusu otevřená ven, vznikne tak i dobrý úkryt. Rosení a větrání by se také mělo přizpůsobovat jednotlivým poddruhům, ale všeobecně platí, že vyžadují každodenní rosení a terárium s dobrým větráním, aby nedocházelo k tvorbě plísní. Důležité je vyhnout se vzniku průvanu, aby zvířata neonemocněla. Také je dobré udržovat kolísání teplot s ohledem na den a noc, obvykle se doporučují teploty 26 – 28 °C přes den, pod žárovkou samozřejmě více (klidně i přes 30 °C), v noci pokles na pokojovou teplotu kolem 22 °C. I zde jsou však některé poddruhy na pokles teploty méně náročné a jiné, které vyžadují vyšší změnu denní a noční teploty. Například P.madagascariensis boehmie vyžaduje vyšší rozdíly a chladnější podmínky chovu než zbylé tři poddruhy.

Důležitou součástí by mělo být osvětlení, které u denních zvířat hraje velmi významnou roli. Toto osvětlení by v sobě mělo zahrnovat jak viditelné spektrum, tak UV záření důležité zejména pro plazy. Osvětlení bývá často i jedním z hlavních topných těles v akváriu a felzumy se pod něj chodí vyhřívat, proto by mělo mít i adekvátní tepelný výkon. V dnešní době by neměl být problém sehnat kvalitní osvětlovač do terárií splňující všechny podmínky na požadované spektrum i na dobrou intenzitu a hlavně bezpečnost (spálení, přehřátí,…) vůči chovaným zvířatům.
V zásadě platí, že na ubytování by se nemělo šetřit a je dobré pořizovat kvalitní a osvědčené věci.

Krmivo
Jídelníček většiny plazů tvoří převážně hmyz, stejně tak je tomu u felzum. Ve volné přírodě jsou zvyklé na rozmanitou a pestrou stravy, která by jim měla být nabízena i v zajetí. Je dosti složité si představit, jak lovíme polní hmyz, který může být jedovatý nebo může obsahovat rezidua insekticidů, proto je lepší kupovat krmivo v prodejnách nebo si chovat vlastní, ale tak aby nabízená paleta hmyzu byla pestrá. Potemníky moučnými (mouční červi) se moc krmit nedoporučuje, jelikož je felzumy špatně tráví. Lepší jsou cvrčci, ale i ty je nutné zpestřovat pravidelně jiným nabízeným hmyzem (lze například chovat luční kobylky). Živou složku je pak dobré doplňovat minerály a vitamíny určenými přímo pro plazy. Také by měly mít v teráriu misku s nadrolenou sépiovou kostí, kterou mohou podle potřeby konzumovat. Je možné a také vhodné přidávat felzumám i ovoce či ovocné kašičky s medem. Ovšem s tímto krmivem opatrně, je potřeba ho podávat v malých dávkách a s delším časovým odstupem (jednou za pár týdnů), protože takto krmení gekoni budou mít neustále apetit a začnou tloustnout.
Voda může být v miskách, s jejím přijímáním nemají felzumy problém, i když některé preferují olizování kapek vody po rosení.

Felzumy nepatří mezi zvířátka pro děti na mazlení, ale jsou to nádherní a ozdobní živočichové, kterými se můžeme při dobré péči kochat pohledem.