Historie
Předchůdcem plemene byl malý bílý psík, který se vyskytoval již ve starověku a plnil funkci společníka. Byl nazýván barbiton, ale nedal základ jen bišonkům, je předchůdcem mnohých dalších společenských plemen, jako jsou například boloňský psík, maltézský pinč, lvíček a mnozí další. Proto jsou si tato plemena hodně podobná a jsou řazena do skupiny tzv. bišonovití. Jejich záliba se ze starověku nesla přes celý středověk, kde přetrvali na francouzském a italském královském dvoře a byli považováni za psy dam z vyšších společenských kruhů. I v průběhu světových válek našli bišonci své uplatnění, byli nejen psi vyšších vrstev, ale také psi kočovní, kteří si svůj obdiv získávali veselou povahou. Po první světové válce se několik nadšenců pokusilo o vytvoření standartu a uznání plemene, což se jim také podařilo a v roce 1974 byl bišonek uznán mezinárodní organizací FCI pod číslem 215.
Vzhled
Bišonci jsou pejsci malého vzrůstu, v kohoutku nejsou vyšší než 30 cm a jejich váha v závislosti na výšce kolísá od 3 do 6 kilogramů. Charakteristické je pro ně bílé zbarvení a kadeřavá srst, která se stáčí do spirálek až 7 cm dlouhých. I když je brán jako pes společenský, vždy by měl být dobře osvalený a mít celkově spíše sportovní postavu. Celkové vzezření doplňuje hrdě a vznešeně nesená hlava s tmavýma očima, které působí vesele a živě. Ocas pejskové nosí zdvižený a často překlopený přes záda. Standart povoluje pouze bílé zbarvení srsti, ale upřednostňováni jsou bišonci s tmavou pigmentací kůže.
Povaha
Ve zkratce by se dalo říci, že se jedná o pejska hravého, živého a velmi temperamentního, který miluje lidi a lidskou společnost. Většina zástupců plemene má také bezproblémovou povahu a proto jsou vhodnými rodinnými psy. Jelikož miluje své lidí více než cokoli jiného na světě, velmi těžko snáší odloučení a i na odchod do práce je dobré jej postupně navykat. Rozhodně se nejedná a psa, který by mohl žít jen na dvorku nebo v kotci. Pokud je od malička přivykán na jiné zvířecí kamarády v domácnosti, nebývá ani s kočkou či jiným zvířetem problém. V jejich povaze není lov ani hon a proto většina netouží nic pronásledovat ani stopovat. I když jeho vzhled připomíná spíše plyšového psa, je velmi akční a nepohrdne žádnou zábavou ani procházkou. Dokonce jej budou bavit i sporty jako je například agility či cokoli jiného, kde bude moci trávit čas s vámi a ještě si u toho užije spousty legrace. V jejich povaze není příliš často štěkat, ovšem své obydlí si umí dobře bránit a každou nezvyklou a podezřelou věc vám velmi rychle nahlásí.
Péče
Bišonci patří mezi zdravá plemena, u kterých se jen výjimečně objevují nemoci z přešlechtění. Zvláštní pozornost by však měla být věnována jeho srsti, kterou je nutno udržovat pročesáváním a jednou začas i prostříháním. Také bílá barva se neudržuje sama od sebe a je nutno bišonky koupat v šamponech, které nedráždí pokožku a zlepšují srst, rozhodně by se na péči o srst nemělo šetřit. Co se týče střihové úpravy, je vhodné využívat služeb psích „kadeřníků“, kteří již mají zkušenost s daným plemenem a ví, jak by měl pejsek správně vypadat. Česání totiž není jen o vzhledu psa, ale zacuchaná a zapařená srst je přímo rájem pro bakterie a plísně a z nich plynoucí kožní problémy, kterých se lze jen obtížně zbavit. Pokud mu majitel dopřeje kontakt, potřebou péči a bude vybíjet jeho temperament hrami, vycházkami či jinou zábavou, bude mu za to bišonek velmi vděčným a oddaným společníkem.
