Kočku cejlonskou u nás ve volné přírodě jednoduše nepotkáte, jejím domovem je Indie a Srí Lanka. V České republice si ji však můžete prohlédnout v zoologické zahradě. Kočka cejlonská patří mezi ohrožené druhy, její výskyt stále klesá a je již pod hranicí 10 000 jedinců. Co je příčinou toho, že kočka cejlonská pomalu ale jistě mizí ze zemského povrchu?
Základní informace
Tato kočkovitá šelma je spolu s kočkou černonohou nejmenší kočkovitou šelmou vůbec. Váží totiž jen 1-1,6 kg a celková délka těla tvoří 35-48 cm. Pro kočku cejlonskou je typická srst barvy šedé, šedohnědé či načervenalé a je doplněna o rezavé tečky. Poznáte ji také podle čtyř tmavých pruhů, které se ji táhnou z temene hlavy a bříška, které je bílé s černými tečkami. S kočkou cejlonskou se ve volné přírodě můžete setkat opravdu jen na indickém subkontinentu a její dva poddruhy se vyskytují jen na Srí Lance.
Jak se taková kočka chová?
Pokud přemýšlíte nad tím, zda se jinak chová kočka evropská, kterou známe z našich domů či kočka cejlonská, moc vám toho neprozradíme. O chování kočky cejlonské toho totiž příliš známo není. Ožívají totiž převážně v noci, jsou samotářské a žijí teritoriálním životem. Během dne se skrývají ve větvích stromů. Umí však velmi dobře šplhat a jejich domovem jsou právě stromy. Jejich strava je složena z malých obratlovců, tedy hlodavců, ale také ptáků a ještěrek.
Kočka cejlonská a člověk
Kočka cejlonská je ohroženým druhem a její počet v přirozeném prostředí stále klesá, důvodem je nejen kultivace krajiny, ale také lov této kočkovité šelmy pro kožešinu. Co se týká přátelského vztahu kočky cejlonské a člověka, koťata se dají celkem snadno ochočit a mohou stát podobnými společníky jako kočka evropská.
