Historie
Skotsko je známo svými nehostinnými podmínkami a současně loveckou tradicí. Proto zde potřebovali lidé psy, kteří jsou chytří, tvrdí, mrštní a hlavně mají silný skus. Tak zde vznikly základy mnohým teriérům (sky teriér) či koliím (border kolie). Westík, jak se zkráceně říká plemenu, má předky v několika teriérech. V podstatě se bílá štěňata rodila mnohým psům typu teriér, ale kvůli pověrám o malé životaschopnosti byla utrácena. Až mnohem později byly tyto mýty vyvráceny a začal chov i bílých teriérů. Za otce westíků lze považovat Colonela Malcolma, který se začal po mylném zastřelení tmavého psa věnovat bílé variantě a postupně vyšlechtil plemeno west highland white terrier a současně vyvrátil ony mýty. Skotský kynologický klub uznal oficiálně plemeno v roce 1904 a v ČR je tradován chov od roku 1962. Od té doby postupně stoupají westíci v oblibě.
Vzhled
Jak už z názvu vyplývá, jedná se o bílého pejska teriérovitého typu. Jeho tělo má silnou stavbu, aby odolávalo nepříznivým podmínkám, pyšní se hlubokým hrudníkem, rovným hřbetem a svalnatým nohama. V podstatě by se dalo říci, že se jedná o pejska s pevnou stavbou těla. Na hlavě nás zaujme k tělu relativně velký černý nos a mohutné zuby v nůžkovém skusu. Ocas by měl být přiměřený k tělu v délce zhruba okolo 14 cm a neměl by mít na sobě závoje srsti. Jedná se o psa menšího vzrůstu, který dosahuje v kohoutku výšky kolem 28 cm a váží s ohledem na výšku 7,5 kg. Ačkoliv je srst zbarvená bíle, vyžadují se u psa tmavé oči, polštářky, drápy, nos a pysky. Jeho srst je složena jako u většiny plemen ze srsti krycí – drsná a tvrdá – a z podsady – měkká a krátká.
Povaha
Většina westíků by se dala charakterizovat jako veselý, přátelský, živý, hravý a nebojácný pes. Kdyby se měl charakterizovat ještě zkráceněji, nejlépe by to vyjádřil psí extrovert. Z teriérů má však ostražitost a bystrost, takže jim obvykle nic neujde a své sebevědomí si občas upevňují štěkáním. Jelikož se jedná o původní lovecké plemeno je dobré se smířit s norováním na zahradě, štěkáním a hlavně mít výběh dobře oplocen, jelikož si umí čas od času udělat vlastní procházku. Dříve se využívali na lov krys, lišek či vyder, proto je nutné pejska navykat na domácí zvířata a je také možné, že se to nikdy díky jeho silným genetickým dispozicím nepovede. I přes mýty ohledně bílé srsti a malé životaschopnosti se westíci dožívají věku kolem 14 let. A když se vyloučí dědičné a vývojové vady, jedná se o vcelku velmi odolné plemeno.
Péče
Péče o westíky není nijak zvlášť náročná. Ovšem pro majitele by se mělo stát rituálem pravidelné trimování srsti. Mnozí majitelé dávají raději pejska do salónů, kde jej většinou upraví jen strojkem. To je ovšem špatná úprava a může se stát, že pejsek začne línat a srst časem ztratí na kvalitě. Pokud si však majitel najde čas na pravidelné trimování, nemusí mu westík upustit ani chlup. Další zásadou je umývání, je známo, že by se neměli koupat v šampónech, jelikož jim vysušují už tak suchou pokožku a může to vést k nadbytečnému škrábání a svědění.
Pokud je westík vaším favoritem tak jeho koupí získáte veselého kamaráda s velmi nebojácnou a odvážnou duší.
