Siamská kočka

0
1860

I když je svým vzhledem natolik populární, že se řadí mezi rozšířená plemena ve vyspělých evropských zemích, je zapotřebí upozornit, že toto plemeno není vhodné pro každého.

Historie
Tyto ušlechtilé kočky pochází z Dálného východu, kde se chovaly v chrámech, obzvláště v blízkosti asijského Siamu. Zde se podobné kočky vyskytovaly již ve 14. století. Původní vzhled se však trochu lišil od siamek jaké známe dnes. Jejich tělo bylo zavalitější a měly kulatější hlavu. Do Evropy se první siamské kočky dostaly v roce 1870 a to zásluhou Britů, kteří si jich v Thajsku všimli. I když byly dovezeny kočky s hnědočernými odznaky, postupným šlechtěním koček se vytvářely různé barevné odznaky, kterých nyní FIFe uznává 18.

Vzhled
Jak již bylo řečeno výše, pro siamskou kočku je velmi charakteristické její zbarvení, které se nazývá akromelanismus, což v podstatě znamená tmavé zbarvení koncových částí těla. Jejich tělo je dlouhé, štíhlé a vytváří dojem svižnosti. Končetiny jsou vůči tělu dlouhé a poměrně jemné. Ocas mají dlouhý, rovný a zašpičatělý. Důležité je, aby všechny kočičí proporce byly v harmonii a vytvářely elegantní a pružný dojem. I když bylo původně důkazem čistokrevnosti, že kočka šilhala, dnes mají mít oči siamských koček inteligentní výraz bez tendence k šilhání. Typickou barvou očí je světle modrá.

Jejich srst na dotek musí působit hedvábně a jemně a rozdíl mezi zbarvením srsti na těle a barvou odznaků musí být jasně zřetelný. Jakékoliv skvrny mimo odznaky jsou považovány za nepřípustné. Zvláštností je, že koťata se rodí téměř celá bílá a k tmavnutí odznaků dochází postupem času.

Povaha
Pro siamské kočky je charakteristická jejich extrovertní povaha. Dokáží dlouhé hodiny rozmlouvat nejen s vámi ale i mezi sebou. Také jsou to kočky, kterým se člověk těžko zavděčí, dalo by se říci, že jsou i dost vybíravé. Nejedná o kočky, které by vydržely o samotě, neustále vyžadují pozornost, kterou si umí vydobýt svým zvučným hlasem. Říká se, že siamská kočka je něco jako pes v říši koček, možná i proto se vcelku dobře snáší se psy. Ovšem i zde mohou existovat výjimky.

Pokud se stanou centrem vaší pozornosti, vydrží se nechat hladit klidně několik hodin, a proto jsou vhodnými zvířaty pro lidi, jež si jejich společnosti budou vážit.

Péče
Siamské kočky mají krátkou srst, proto o ni nevyžadují nijak náročnou péči. Málokdy je potřeba siamskou kočku umývat. Pokud s ní však máte výstavní ambice, doporučuje se o její srst starat o něco více a pár dnů před výstavou ji vykoupat ve speciálním šampónu. Jinak péče o drápky, oči a ouška je stejná jako u většiny ostatních koček.

Pokud vás siamská kočka získala nejen svým vzhledem, ale i svou povahou a jste ochotní ji věnovat dostatek času, je pro vás tou pravou. Za oplátku získáte společníka, který se vydrží hodiny rozvalovat na vašem klíně.