Kernteriér

0
1550

Historie

Kořeny kernteriéra sahají na území dnešního Skotska, kde žil po dlouhou dobu jako zemědělský pes. V překladu by se jeho název dal přeložit jako pes ze skotské vysočiny. Na statcích působil hlavně jako lovec hlodavců, kun a dokonce dokázal ulovit i lišku. Předchůdci dnešních kernteriérů byli o něco vyšší a mohutnější, takže není divu, že si pak troufli i na tak velké zvíře. Postupně šlechtěním docházelo k zmenšování a konečný standart plemene byl uznán v roce 1931.

Vzhled

Kernteriéřé patří mezi menší zástupce teriérů, v kohoutku dosahují výšky okolo 28 cm a váhově se pohybují okolo 7 kilogramů. Jejich postava je spíše sportovní než robustní. Na tělo s rovnými zády navazuje poměrně malá hlava, která však v celkovém dojmu působí spíše větším dojmem. Na hlavě jsou posazeny zašpičatělé uši, které nejsou porostlé srstí.

Srst kernteriérů je přizpůsobena nevlídnému počasí, proto je drsná a tvořena dvojitou podsadou. Podle standardů jsou přípustné skoro všechny barevné možnosti, kromě čistě bílého a černého zbarvení.

Povaha

Pro kernteriéry je typická veselá a aktivní povaha, kdy jsou pro každou lumpárnu. Jsou také velmi chytří a vynalézaví, málo co unikne jejich pozornosti. Milují pozornost svého pána a jsou schopni tolerovat děti, se kterými vytvoří perfektní dvojku na lumpárny. Ovšem nesmíme zapomínat na jejich loveckou a teriéří povahu. Takže i když plní často v rodinách společenskou funkci, není to typický gaučový pejsek, který si nechá leda co líbit.

Péče

Péče o srst není nijak zvlášť náročná, jejich hrubá srst nepotřebuje každodenní a pravidelné vyčesávání. Je však jednou za čas potřeba trimování, které udržuje srst v požadovaném stavu. Ostříhání před trimováním se nedoporučuje, srst pak ztratí na své kvalitě a bude vyžadovat mnohem více péče.

Větší nároky má kernteriér na pohyb a zaměstnání. Nebude nadšený z celodenního polehávání na gauči a čekat na příchod unaveného pánečka z práce. Mnohem raději bude, když jeho majitel bude mít aktivního a sportovního ducha a  nabídne tak svému příteli dostatek pohybu. Také je nutno neustále myslet na jeho lovecké vlohy, které se dědily po několik generací. I když váš pejsek bude poslušný jak hodinky, může se stát, že při vycítění kořisti v něm převládnou lovecké pudy.