Historie
Již z názvu lze usuzovat, že tento nádherný pes mollového typu pochází z Argentiny. Za zakladatele plemene je veden Antonio Nores Martinez, který byl vášnivým lovcem, a žádné z místních plemen mu na lov nepřipadalo dobré. Proto se rozhodl, že vytvoří plemeno, které bude odpovídat jeho požadavkům a bude zvládat nejen těžký terén, ale nebude pro něj problém ulovit pumu, divočáka či jinou velkou zvěř. Základními pilíři plemene byla Cordóbská doga a španělský honič. V dalších liniích byla přikřižována plemena jako německý boxer či vlkodav a další. Standrat pro plemeno stvořil v roce 1928 a svého uznání dosáhlo plemeno již v roce 1964 a to Argentinskou kynologickou federací a ani ne za deset let se stala uznaným plemenem i Mezinárodní kynologickou federací.
Vzhled
Svým vzhledem odpovídá argentinská doga typickému zástupci molossovitého plemene. Co se týče výšky, není obrovská, spíše se jedná o psa středního rámce. Velikost psa se pohybuje kolem 65 cm a feny jsou o pár centimetrů menší. Jako celek působí jejich stavba těl harmonicky se silnou stavbou kostry a dobrým osvalením. I když jsou v některých zemích řazeny argentinské dogy mezi „nebezpečná“ plemena, jedná se o psy s příjemnou a láskyplnou povahou. Argentinské dogy mají hladkou a krátkou srst, která je na omak měkká. Srst by měl být bílá s minimem jakýchkoli skvrn, povoleny jsou skvrny kolem oka, avšak v tmavém vybarvení a velikostně by neměly přesahovat 10\% z celkové plochy hlavy. Více o vzhledu prozradí obrázek (viz níže).
Povaha
I ve standartu je podmínka, že argentinská doga nesmí být agresivní a pokud ji vychovává pevná, ale zároveň milující, ruka člověka, stane se z ní věrný a oddaný společník. Argentínky jsou si dobře vědomy své síly a nezneužívají ji, stejně jako nezneužívají svého hlubokého štěkání, které uslyšíte jen velmi málo. Mezi ostatními psy se však jedná o plemeno velmi dominantní, z toho mohou pramenit některé problémy, obzvláště mezi jedinci stejného pohlaví, kdy si každý trvá na své vůdčí pozici. I když bylo původně šlechtěno jako plemeno lovecké, v dnešní době se na lov nepoužívá a ČMKU ji jako lovecké plemeno neuznává. Proto má spíše využití jako plemeno společenské, výstavní, sportovní nebo slouží jako hlídač. Každopádně se nejedná o plemeno pro úplného začátečníka a jeho zvládnutí vyžaduje mít již nějaké zkušenosti a hlavně je nutno být velmi zodpovědný. Přece jen se nejedná o čivavu, která když se rozzuří, schová se jednou rukou do tašky.
Potřeby
Co se týče potřeb a péče, není argentinská doga o mnoho náročnější než jiná psí plemena. Základem pro spokojeného psa tak jako pro mnohé další je pohyb a to opravdu dostatečný. Jedná se o energické plemeno, takže pokud je majitel sportovec tělem i duší, budou si spolu rozumět. Tím, že mají krátkou srst, není potřeba je pročesávat tak často jako plemena dlouhosrstá, ovšem v době línání je vhodná trochu důkladnější péče a jednou za čas neuškodí přetření navlhčeným hadříkem či gumovým kartáčem. Zbylá péče již odpovídá základním požadavkům na kvalitní výživu, péči o uši, oči či drápy. Jelikož se jedná o velkého psa, mnohé napadne umístění v kotci. Pokud se zajistí každodenní kontakt s majitelem, zateplené a pohodlné místo a volný prostor pro běhání, není to problém. Ovšem nejlépe se budou argentinské dogy cítit v kruhu rodiny
