Grifonci

0
1332

Historie

Jednotliví grifonci (belgický, bruselský a brabantík) jsou dnes uznáváni jako samostatná plemena, ale historicky se jedná spíše o tři varianty jednoho výchozího plemene. Jejich původ je situován do Belgie a za praotce plemene je považován malý hrubosrstý pes, který zde působil coby lovec krys a myší ve stájích. Přesný seznam plemen, která se podílela na vzniku grifonků není znám, předpokládá se však vliv pinčů, mopsů, kníračů a malých španělů. I přesto, že je jejich vznik dodnes opředen záhadami, na konci 19. století vznikly jejich první plemenné standardy a od té doby jsou hrdými zástupci psích plemen.

Vzhled

Ačkoli jsou grifonci řazeni mezi malá společenská a toy plemena, nejedná se o žádné drobečky, na které by se bál člověk sáhnout, aby jim neublížil. Svým celkovým vzezřením vzbuzují spíše dojem malého psa robustnější stavby, který se ničeho nebojí a jen tak něčeho se nelekne. Postava by měla být spíše kvadratická a délka těla by měla zhruba odpovídat kohoutkové výšce. Kohoutková výška se pohybuje v rozmezí od 20 do 30 cm a váhově se grifonci pohybují okolo 3-6 kilogramů, což je dáno mohutnou kostrou a také kohoutkovou výškou. Nejcharakterističtější částí celého těla je pravděpodobně hlava s velmi krátkým čenichem a téměř lidským výrazem. Jejich oči jsou velké a  kulaté, nikdy by však neměly být příliš vystouplé či vypouklé. Uši jsou vysoko posazené a v polovině překlopeny dopředu. Ocas by měl být nošen vysoko, nikdy by však neměl být položen na hřbetě nebo na něm být stočený.

Grifonci se liší hlavně barvou a strukturou srsti, kdy bruselský a belgický grifonek mají srst delší, hrubou a lehce vlnitou s podsadou. Základní úpravou takové srsti by mělo být trimování. Oproti tomu grifonek brabantský neboli brabantík má srst krátkou, na dotek hrubou a  měla by přiléhat k tělu. U bruselských grifonků je povolena barva červená nebo načervenalá a černé zbarvení je povolenou pouze na delším osrstění hlavy. Oproti tomu pro grifonka belgického je povolena barva černá nebo černá s pálením, kdy pálení musí mít jednotnou sytou barvu. Brabantíci se mohou vyskytovat v barevných variantách belgického a bruselského s černou maskou v obličeji.

Povaha

Grifonci jsou od přírody velmi zvědaví a nic neunikne jejich pozornosti. Paří díky tomu mezi dobré hlídače. Neměli by být bázliví ani agresivní. Své rodině jsou velmi oddaní a to platí hlavně o jejich pánovi, kterého by nejraději nespustili za celý den z očí. Jedná se také o velmi inteligentní pejsky, kteří se rádi učí novým věcem, a jejich výchova není příliš složitá. Pozor byste si měli dát, abyste je příliš nerozmazlili, jak se to u malých psů často stává. Z původně hodného a přátelského tvora můžete vychovat agresivního a dominantního jedince, vyžadujícího veškerou vaši pozornost. Grifonci obvykle vychází dobře nejen s dětmi, ale respektují i  jiné psy či zvířata v rodině. Pro jejich dobrou učenlivost, hravost a  akční povahu s nimi jde dělat spousty psích aktivit, jako jsou například agility či canisterapie. S grifonkem získáte akčního, veselého a  nerozlučného kamaráda.

Péče

Péče o srst není u brabantíka nijak zvlášť náročná, stačí sem tam prokartáčovat. U bruselského a belgického grifonka je péče o něco náročnější, kdy by se měla skládat z pravidelného kartáčování minimálně jednou do týdne a minimálně dvakrát do roka by se měla trimovat. Trimování je důležité pro zachování struktury srsti a ta by se rozhodně neměla holit strojkem. Důkladná péče by se měla věnovat srsti kolem očí a uší, aby nedocházelo k zarůstání a dráždění. Co se týče výchovy, není nijak náročná a s láskou a vzájemným porozuměním vytvoříte brzo krásně sehraný tým. Stejně tak na pohyb nejsou grifonci nijak extra nároční, rozhodně by však neměli celý život trávit na gauči.

Sdílejte
Předchozí článekPapillon
Další článekMatamata třásnitá