Historie
Původ Leonbergera či Leonbergského psa se datuje k roku 1846 a jeho otcem byl dlouholetý chovatel Heinrich Essig. Jeho záměrem bylo vytvořit psa, který se svým vzhledem bude co nejvíce podobat lvu a současně by byl hlídačem i společníkem. Pro mnohé dost nereálná záležitost, aby byl pes jak ostrý, tak současně vlídný, ale svého snu se nevzdal a křížením bernardýna, novofundlandského psa a pyrenejského ovčáka dal vzniknout jedinečnému plemenu. Jelikož se jednalo o velkého psa, který měl i své potřeby a nároky, stal se hlavně oblíbencem vyšších společenských kruhů, mezi jeho majitele patřila například i císařovna Alžběta. Po smrti Heinricha Essiga, se hrstka nepřátel snažila leonbergery smazat z psí mapy, ale díky nadšencům a majitelům plemene se tak nestalo a naopak vznikl v roce 1895 Mezinárodní klub pro leonbergské psy.
Vzhled
I přes svou výšku a váhu působí leonberger velmi harmonicky a vyrovnaně. Jejich výška se pohybuje od 65 do 80 cm v kohoutku a tomu odpovídá i úměrná váha až do 75 kilogramů. Mohutné tělo dotváří mohutná hlava, která je spíše protáhlá než podsaditá. Charakteristikou je jejich mohutná hříva na krku a velké tlapy, které dodávají leobergerovi lví vzhled. Celé tělo pokrývá hustá a teplá srst a proto je plemeno schopno strávit celý rok venku a naopak v přetopeném bytě mu není dvakrát nejlépe. Co se týče barev, je možno se setkat s leonbergry žlutými, červenými či hnědými, vždy však musí mít černou masku.
Povaha
Leonberger je plemenem jak pro zkušené chovatele, tak pro začátečníky. Důležitá je však jeho výchova už vzhledem k jeho mohutnosti a síle. Většina zástupců jsou přátelské a nekonfliktní povahy, kteří si hájí svou rodinu a domov. Pokud je jeho výchova vedena v klidu, pomalu a s pochopením, naučí se velmi rychle vše, co po něm požadujete. Důležitá je laskavá a pevná ruka, která nebude při výcviku využívat násilí či hrubost. Vše stačí jen pomalu a důkladně vysvětlit. Mají rádi nejen ostatní zvířata, ale jsou trpěliví i vůči dětem. Ovšem zde platí stejná pravidla, jako u jiných plemen, že by děti nikdy neměly být se psem o samotě. Leonberger velmi vnímá pocity svého majitele a dobře vycítí strach či smutek a vnímá i tón hlasu, proto je dobré, aby jej vlastnil člověk vyrovnaný a klidný. I přes schopnost žít celoročně venku, je nutný kontakt s majitelem. Není to pes, který se zavře do kotce a zůstane tam. Leonberger je společník a rodinný pes a kontakt s majiteli je pro něj dost zásadní.
Potřeby
Jak už napovídá jeho vzhled, potřebuje velký prostor. Důležitá je také dobrá, vyvážená a kvalitní strava, která je zvláště potřeba ve štěněcím věku, pro správné utváření a vývoj kostry. I když má rád pohyb a procházky, musíme přihlédnout k jeho stavbě a nadměrně jej nepřetěžovat vzhledem k následným problémům s klouby. Jejich hustá srst nepotřebuje každodenní péči, ale pravidelné vyčesávání je namístě, aby se zabránilo plstnatění a následným kožním problémům.
Pokud tedy hledáte psa se lvím srdcem, který bude vašim ochráncem a společníkem a na oplátku mu poskytnete dostatek prostoru a lásky, je pro vás leonberger tím pravým psem.
