Matama třásnitá je jihoamerická sladkovodní želva. V přírodě obývá tekoucí vody s nízkou hladinou vodního sloupce, aby mohla kráčet po dně a současně dosáhla na hladinu a mohla se v klidu nadechnout vzduchu. I když se jedná o želvu vodní, neumí totiž plavat a po dně se pohybuje „pěší“ chůzí.
Matamata třásnitá může dorůst délky téměř půl metru, většinu těla reprezentuje poměrně plochý krunýř, ale velký podíl na velikosti má i plochá hlava a dlouhý a obratný krk. Krunýř je složitě zvrásněný a zejména krk a hlava jsou pokryté kožnatými výběžky a vráskami, nozdry jsou protažené v jakýsi „chobotek“, který matamatě pomáhá dosáhnout nad hladinu za vzduchem. Na první pohled želva vypadá jako zarostlá řasou, je to součást jejího maskování.
Matamata v přírodě na svou kořist, drobné rybky, číhá. Při lovu je částečně zahrabaná ve dně a vysune dlouhý krk, který však díky složitým výběžkům kořist neidentifikuje jako predátora. Může se dokonce stát, že některé rybky zkouší jemnější výběžky, zda nejde o potenciální potravu. Želva bleskovým pohybem otevře tlamu a nasaje vodu i s rybkou.
Pro chov matamaty je nutno znát její přirozenou biologii a dopřát ji velké akvárium s převažující plochou dna, výška nemusí být velká, zejména hladinu vody je nutno volit tak, aby se želva zvládla nadechnout. Voda je nejlepší měkká, samozřejmě sladká. Na dno je možno nasypat akvarijní písek či jemnější štěrk, napodobovat přírodní bahno je kvůli udržování čistoty vody nepraktické. Teplotu je vhodné udržovat kolem 26 °C, a protože jde o čistě vodní želvu, není nutné jí dopřávat souš a světlo pro vyhřívání a slunění. Z kožních výrůstků se pomalu odlučují šupinky kůže, které ve vodě postupně vytvářejí zákal, je tedy vhodné použít dostatečně výkonnou filtraci nebo vodu pravidelně měnit.
Ideálním krmivem jsou malé i větší (podle velikosti želvy) rybky, živé či mrtvé (mrtvé je nutno podávat pinzetou a pohybovat s nimi, aby si jich želva všimla). Dobré jsou plevelné rybky našich vod, které je možno si nasbírat při výlovech rybníků a zamrazit. Vyhněte se však raději druhům s ostnitými ploutvemi (např. okounům). V nouzi mohou želvy přijímat třeba filé.
