Perská kočka

0
1724

Historie

Perskou kočku je možno zařadit mezi nejstarší čistokrevná plemena. Nejpravděpodobněji pochází z tureckých angorských koček, které si námořníci a cestovatelé dováželi do svých domovin. Do Evropy se tak tyhle kočky dle pramenů dostaly už kolem roku 1626 a za jejich domovinu je pokládána Anglie. V Evropě byly perské kočky miláčky především šlechtických stavů a velké pozornosti se těšily na francouzském dvoře. Staly se tak rychle symbolem vysokého postavení, moci a bohatství.

Stále se však podobaly více kočce angorské než dnešní perské kočce. Jejich cílené šlechtění začalo až v 19. století, kdy angličtí chovatelé začali křížit elegantní angory s dalšími plemeny a tak vznikly kočky o něco robustnějšího rázu s výrazně hustší a delší srstí. Po ustálení typických znaků se chovatelé začali více zaměřovat na barevné rázy a v dnešní době existuje již kolem 60 variant zbarvení. Postupem času se perská kočka stala jednou z nejvíce chovaných čistokrevných koček na světě.

První zástupci tohoto plemene se k nám dostali oproti jiným zemím pozdě, až po roce 1898, a postupně si u nás získávají také velkou oblibu.

Vzhled

Celkově se jedná o kočky se zavalitým tělem a masivní stavbou, středního až velkého formátu. Tělo je dobře osvalené na ramenech a hřbetu. Mají krátký a silný krk, na který nasedá široká a kulatá hlava. Uši by měly být co nejmenší, ve špičce zakulacené a daleko od sebe. Pro perské kočky jsou typické velké, kulaté a lesklé oči.

Končetiny jsou krátké a silné, žádoucí u tohoto plemene jsou meziprstní chomáčky chlupů. Ocas mají poměrně krátký, nestáčí se a při volné poloze dosahuje k zemi.

Struktura srsti je hustá, jemná a hedvábná, měla by odstávat od těla a kolem krku tvoří límec. Také srst na ocasu by měla být „huňatá“.

Původně měly první Perské kočky pouze bílé zbarvení. Postupem času se jejich barvy a kresby začaly rozšiřovat až dnes je možno nalézt kolem 60 variant. Můžeme spatřit jednobarevného zástupce plemene, stejně jako zástupce s kresbou, stínováním či žíháním.

Povaha

Perské kočky je možno zařadit mezi plemena s klidnou povahou. Vyznačují se svou přítulností a důvěrou k člověku. Do jisté míry by se dalo říct, že se jedná o kočky flegmatické, protože dokáží trávit dlouhé hodiny na jednom místě, odkud je nic nevyruší. Svým výrazem přitom dávají najevo svůj aristokratický vzhled.

Jsou velmi šťastné v přítomnosti svého člověka a nejvděčnější jsou za mazlení a hlazení. Jsou velmi přátelské a málokdy se stane, že začnou používat své ostré drápky k obraně. Díky své klidné povaze se dobře snášejí nejen s ostatními kočkami ale dokonce i se psy. Pokud se cítí, ohroženy vyhledají raději klidné místo, než aby se pouštěly do sporu. Mohou být i dobrými společníky pro děti, ale vždy za dozoru dospělé osoby.

Hry samy nevyhledávají, ale po vybídnutí vám ukáží jak je honička či jiná hra baví. Dokonce vás mohou překvapit svou neúnavností, což se týká obzvláště koťat.

Svůj hlasový repertoár nepoužívají příliš často a ve srovnání s ostatními plemeny vydrží dlouho bez vaší přítomnosti. Ovšem jako každé zvíře potřebuje určitou péči a pozornost. Trávíte-li většinu dne mimo domov, ocení vaše peršanka pořízení kamaráda svého druhu.

Péče

Huňatá hedvábná srst perských koček se samozřejmě neudržuje sama od sebe. Péče o ni je důležitou součástí jejího chovu a zasluhuje velkou pozornost. Pokud se péče o srst zanedbá několik dnů, není výjimkou, že se v ní začnou tvořit uzlíky, které už je obtížné vyčesat, proto je důležité každodenní česání a kartáčování. Vhodné je také čas od času posypat perskou kočkou speciálním pudrem, aby se jí srst příliš nemastila. Za takovou každodenní péče se vám vaše kočka odvděčí nádhernou a luxusní srstí, která bude přímo vybízet k pohlazení.

Pro volný čas je dobré vaší kočce pořídit různá škrabadla a šplhadla, aby si je náhodou nevytvořila z vašich oblíbených věcí. Také by měla mít své oblíbené odpočívací místo, ve kterém budou mít vždy zaručen klid.

Pokud jste se rozhodli pro pořízení perské kočičky, vždy dávejte pozor na kvalitní péči, kterou bude potřebovat a na její zvyklosti. Získáte sice nádhernou dlouhosrstou aristokratickou kočku, ale tato krásně vypadající kočička potřebuje o něco více péče než většina plemen. Je vždy vhodné si koupi důkladně promyslet, protože může být domácím mazlíkem klidně 8 let.