Historie
Původ plemene se datuje do druhé poloviny 19tého století, tehdy plemeno oficiálně vzniklo křížením bílého podsaditého teriéra a dandie dinmond teriéra. Zásluhu na vzniku nese kapitán Edwars, který žil ve své době v panství Sealy Ham. Jeho cílem bylo vyšlechtit psa loveckého, který bude mít neuvěřitelnou sílu v čelistech a tak k těmto dvěma základním plemenům přikřížil ještě bulteriéry. Tak vzniklo plemeno velmi nebojácné v boji s jezevci, které již v roce 1908 mělo takový počet obdivovatelů, že vznikl samostatný klub. A již v roce 1911 bylo plemeno oficiálně uznáno anglickým kynologickým klubem. V dnešní době se jedná spíše o psa společenského typu než lovce, ale jeho lovecká vášeň přesto není utlumena.
Vzhled
Velikostně se plemeno řadí mezi psy menšího vzrůstu, jeho výška by neměla přesahovat 31 cm v kohoutku a váhově se pohybují kolem 8 až 9 kilogramů. Celkově působí stejně jako jeho rodičovská plemena spíše robustnějším, podsaditějším a delším dojmem. Jejich srst je hrubá a drsná s jemnou a velmi hustou podsadou, která je chrání před nepřízní počasí. Je možno spatřit psy čistě bílé či bílé s různými znaky v barvách hnědých, modrých či žlutých.
Povaha
Sealyham teriér v sobě kloubí povahu teriéra i společenského psa. Pokud je odmalička správně socializován, jedná se o velmi přátelského a milého společníka nejen dospělých lidí, ale také dětí. Ovšem i zde platí základní pravidla o chovu psů a také to, že každý jedinec může být jiný. Je velmi důležité mu stanovit místo v rodinném žebříčku, aby nedávali příliš najevo svou tvrdohlavou teriéří povahu. I když je v poslední době využíván spíše jako rodinný společník, je velmi dobrým a ostražitým hlídačem. Na každou nezvanou návštěvu vás velmi rychle upozorní svým hlubokým a zvučným hlasem. Pozor byste si měli dát, pokud v domě kromě psa žijí i jiná domácí zvířátka. Přece jen byl šlechtěn jako nebojácný a neúnavný lovec.
Péče
Péče o sealyham teriéra není o nic náročnější než o většinu plemen. Tak jako mnohým psům, ani jemu nesedí příliš povaha gaučového psa. Mnohem radši má pobyt v přírodě a zábavné procházky se svým majitelem. Opravdu se nespokojí jen s vyčuráním a pak celodenním nicneděláním. Co se týče péče o srst, je potřeba aspoň jednou za měsíc pejska vytrimovat a ostříhat. Samozřejmostí je také pravidelné česání. Takže pokud patříte mezi sportovně nadané chovatele, kterým nevadí náročnější typ srsti (nejen jednou za čas otřít), pak je pro vás ideálním společníkem.
