Historie
Plemeno má velmi starobylý původ a pravděpodobně vzniklo na území dnešní Číny, kde sloužil hlavně tibetským mnichům jako hlídač lam. Ať už se nám to líbí nebo ne, objevoval se v Číně zcela běžně na jídelníčku. Do Evropy se dostal relativně pozdě, a to až kolem roku 1780 a od té doby se stal oblíbeným hlavně ve Velké Británii a v USA.
Vzhled
Čau čau patří mezi mohutnější plemena psů, která dosahují v kohoutkové výšce kolem 50cm. Jejich váha se pohybuje kolem 25kg, ale na mohutnosti jim přidává jejich huňatá srst, díky které připomínají spíše medvěda než psa. Hlava je velká, plochá s malýma ušima, které jsou nakloněny dopředu. Zvláštností je jejich tmavý jazyk, který je typickým plemenným znakem. Ocas je posazen dost vysoko a je nesen přes hřbet. Čau čau se vyskytuje ve dvou variantách srsti: dlouhosrstá a krátkosrstá. U dlouhosrstých psů je srst dlouhá, hustá a odstávající, tato varianta je více známější. U krátkosrstých psů je srst krátká, hustá a přiléhá k tělu.Barevně můžeme potkat psy rezavé, hnědé, černé, modré, krémové a dokonce i bílé.
Povaha
Čau čau je řazen do skupiny tzv. primitivních plemen a odtud se dá velmi odvodit jeho povaha, která je k cizím lidem dost rezervovaná a ostražitá. Své rodině je čau čau velmi oddaný a věrný, patří tak mezi velmi dobré hlídače. Při výchově je potřeba mít už spoustu zkušeností s chovem psů a velkou dávku trpělivosti. Čau čau je velmi svéhlavý a svobodný pes, který poslechne váš příkaz, protože chce, ne proto, že musí. S výchovou se doporučuje začít co nejdříve, abychom se vyhnuli neposlušnosti a přílišné tvrdohlavosti. Dříve byl čau čau využíván jako lovecké plemeno, lovecký instinkt má silně zakořeněný. Proto mohou nastat menší problémy, pokud jsou v domácnosti i jiná zvířata. I přesto, že čau čau miluje svobodu a samostatnost, nehodí se jako pes do kotce nebo boudy. Nedostatek kontaktu s majitelem může vyústit v negativní chování až agresivitu. Čau čau se hodí pro chovatele, který hledá nezávislého a samostatně smýšlejícího psa, kterému dá přiměřenou dávku lásky, volnosti, ale také pevné vedení.
Péče
Čau čau je dost náročné plemeno na úpravu srsti a vyžaduje pravidelné pročesávání a kartáčování. Pozor bychom měli dávat na přehřátí organismu, které hrozí hlavně v letních měsících. Také bychom neměli zanedbávat riziko výskytu kožních problémů. Velmi náročný je čau čau na výchovu, svého pána si většinou z rodiny vybere sám a je mu pak nadmíru věrný. Není to pes, který by miloval pohyb, výcvik a hru. Vystačí si spíše sám se sebou a svým majitelem. Dalším důležitým bodem je správná socializace v nejranějším věku, abychom předešli nežádoucímu chování.