Historie
I když se oficiálně traduje vznik Bernského salašnického psa do 20.století, jeho předchůdci žili již delší dobu ve Švýcarsku jako místní psi, kteří pomáhali sedlákům a ovčákům. Jako psi plnili všestrannou úlohu od hlídání pozemku, stáda, tak tahání menších nákladů. Svého majitele doprovázeli na každém kroku a stali se skvělými rodinnými psy. Jejich služeb nevyužívali jen pastevci, ale také obchodníci. Na přelomu 19.a 20. století se těmto všestranným a pracovitým psům dostalo náležité pozornosti a dostali se do podvědomí širší kynologické veřejnosti. Začalo se s cíleným chovem a již v roce 1912 získal bernský salašnický pes svůj oficiální název.
Vzhled
Mnohostranné využití na farmách a u obchodníků vyžadovalo také robustní a mohutnou stavbu psa, který budí respekt. Proto bernský salašnický pes patří mezi velká plemena psů. V kohoutku dosahuje obvykle okolo 65 cm, kdy samozřejmě feny jsou o něco jemnější a drobnější než psi. Jeho tělo má obdélníkový tvar s poměrně velkou hlavou. Hlavu doplňují oči mandlového tvaru a vysoko posazené svěšené uši.
Typickým znakem bernských salašnických psů je jejich hustá a dlouhá srst, která zaujme na první pohled. Srst je hladká, lesklá a může být i mírně zvlněná, zbarvení je vždy trikolórní, kdy základ tvoří černé zbarvení s hnědočerveným pálením a bílými znaky.
Povaha
Bernský salašnický pes si je velmi jistý svou mohutností a i přes svou ostražitost je velmi dobrosrdečný k lidem. Svou rodinu si dokáže bránit za jakýchkoliv okolností, stejně jako její majetek. Bernský salašnický pes je klidný, vyrovnaný a perfektně vychází nejen s dětmi, ale také s jiným domácím zvířectvem. Nehodí se však jako zcela venkovní pes na dvorek, potřebuje kontakt se svou rodinou a miluje jejich aktivity a dovádění. Jako původní pracovní plemeno, potřebuje také jisté zaměstnání, aby se nezačal nudit a svůj temperament nevyužíval jinde.
Péče
Díky dlouhé srsti je potřeba bernského salašnického psa pravidelně česat a kartáčovat, aby se předešlo plstnatění srsti a následným kožním problémům. Vzhledem k jeho robustnosti a relativně rychlému růstu ve štěněcím věku je velmi důležité dbát na správnou a vyváženou stravu speciálně zaměřenou pro štěňata velkých a robustních plemen s vyváženým poměrem živin a minerálů. Důležité je také bernského salašnického psa dobře vychovat a naučit jej základní poslušnosti a dovednostem. S výcvikem a výchovou nebude problém, jelikož se jedná o inteligentního psa, takže pokud je výcvik veden láskyplně, s pochopením a vyrovnaně, pak brzy pochopí co od něj očekáváte. Pro svou velikost se také nehodí jako pes do malého bytu, ale spíše k domu s velkou zahradou, kde bude mít dostatek volného prostoru. Pro svou huňatou srst je také vhodný pro celoroční pobyt venku, ale potřebuje bezpečný úkryt před silným větrem, zimou, deštěm a také před přímým a horkým sluncem.
Pokud bernskému salašnickému psovi poskytnete velkou zahradu, dostatek vaší péče a pozornosti, bude nadmíru šťastný a spokojený.
