Ani historie tohoto plemene není datovaná do dávných dob. Je známo od 19. století, kdy psi podobní dnešním australským ovčákům přicházeli spolu s Baskevskými ovčáky na území USA. I když se původní psi křížili s místními pasteveckými psy, stále se zachovával jejich vzhled i povaha. Naštěstí si plemeno získalo své nadšence, kteří se několik let snažili vytvořit oficiální standart, který nakonec vstoupil v platnost 1.1.1977. I tak bylo plemeno uznáváno pouze v místním chovatelském klubu. Postupem času však docílili uznání Americkým kennel klubem (v roce 1993) a nakonec v roce 2007 dosáhli uznání i v FCI.
Vlastnosti
Podle FCI je plemeno řazeno do první skupiny, kterou vlastní ovčáctí a honáčtí psi a tomu odpovídá i jeho povaha a vlastnosti. Jsou to psi velmi chytří a učenliví. Předností je také jejich vysoká inteligence, často jsou nuceni rozhodovat se sami za sebe. Ačkoli se jedná o ovčáckého psa, velmi silně se místo na stádo fixuje na svého pána a rodinu, kterou ostražitě chrání a na blížící se nebezpečí upozorní intenzivním štěkotem. Obecně se dá říci, že plemeno je velmi společenské. Nedělá mu problém sžít se jak s jinými psy, tak s domácími zvířaty. S dětmi obyčejně také dobře vychází, jen platí základní zásady, a to pomalu psa na děti přivykat a nikdy nenechávat psa s dětmi o samotě. Což obecně platí u jakéhokoliv plemene. I přes svou společenskou povahu se zpočátku k neznámým lidem chová obezřetně, teprve až si je ověří, začne se k nim chovat přátelsky.
Při práci se pohybuje plynule a vyniká svou lehkostí a volností. Má také vyrovnaný krok s dobrým pokrytím i velkého prostoru. Je schopný kdykoliv změnit rychlost a směr pohybu.
Vzhled
Celkově australský ovčák budí dojem středně silného a velikého psa, zároveň má velmi dobré osvalení. Patří mezi psy s pozorným, živým, mrštným a aktivním vzezřením. Při práci vyniká svou tvrdostí a neúnavností. I přes zákaz kupírování ocasů stojí v jeho standartu, že ocas může být kupírovaný či je přirozeně zakrnělý. Psi by měli dosahovat výšky od 51-58cm, feny by podle standartu měly být o něco menší. Jejich váhová kategorie se obvykle vypočítává podle výšky. Hlavu mají velkou se středně velkýma ušima trojúhelníkovitého tvaru. Oči by měly být mandlového tvaru a na hlavě umístěny mírně šikmo.
Jejich srst je polodlouhá nebo se mírně vlní. Charakteristická je tím, že dobře odolává nepříznivým vlivům počasí. Má střední délku a podsada se mění v závislosti na klimatických podmínkách. Jsou povoleny barevné varianty blue merle, černá, red merle a červená, každá barva může mít bílé znaky.
Potřeby
I když má dlouhou srst, není potřeba ji denně vyčesávat, stačí ji jednou týdně v běžných podmínkách vykartáčovat. Neplatí to ovšem v období línání, kdy je vhodné vypadávající srst vyčesávat denně a předcházet tak zaplstění srsti.
Vzhledem k vysoké inteligenci a schopnosti učit se není problém s výchovou plemene. Díky své povaze ovčáckého psa však potřebuje hodně zaměstnávat a dostávat rozmanité úkoly. Při jejich nedostatku hrozí, že se pes začne nudit a najde si zábavu sám, což mnohdy nemusí být majiteli příjemné. Také jeho energii je nutno vybíjet, proto je vděčný za dostatek pohybu a krátká procházka po ulici nahoru a dolů ho příliš nenadchne, mnohem lepší je každý den urazit několik kilometrů i mimo město. Ideální je zaměstnat psa nejen prací, kde zapojí své svaly, ale vhodné je při jeho práci nechat pracovat i mozek, aby se vybil jak po fyzické stránce tak po stránce psychické. Je vhodný spíše pro majitele, kteří buď vlastní nějaká stáda, nebo jsou aktivní a pořád něco podnikají. Pro ně bude australský ovčák perfektním partnerem. Také je to plemeno vhodné pro různé využití ve sportovních psích disciplínách, ať už se jedná o agility nebo flyball.
