Historie
I když se to nezdá, patří německý ovčák mezi mladé plemeno psů, kdy svou ustálenou podobu získal až na přelomu 19 a 20století. Původně byl vyšlechtěn pro hlídání stád z pasteveckých psů hojně používaných v Německu. Hlavní důraz při jejich chovu byl kladen na pracovitost, oddanost a odvahu. V roce 1899 byl založen spolek chovatelů německých ovčáků a jejich podoba se začala ustalovat. Jeho obliba začala velmi stoupat po první světové válce a oblíbili si jej hlavně policisté a vojáci pro svou pracovní činnost.
Vzhled
I přes střední velikost se jedná o silného, dobře osvaleného a statného psa. V kohoutku dosahují v průměru 60cm a váhově se pohybují kolem 30kilogramů. Jejich hřbet by měl mírně spadávat stejně jako záď. Bohužel dříve se tento znak snažili dovést k extrému a tím způsobili nejeden problém s končetinami. Naštěstí se tento trend již nedrží. Jejich oči jsou mandlového tvaru a hlavu dokreslují vzpřímené uši. Barevně můžeme potkat černé, šedé nebo rezavé. Nejznámější jsou asi psi černí se znaky.
Povaha
Německý ovčák je řazen mezi velmi inteligentní plemena psů. Je odvážný a sebevědomý, svému majiteli je věrný a oddaný. Na jeho věrnost a odvahu je potřeba brát ohled při výchově, musí být vedena pevnou ale laskavou rukou. Je potřeba, aby majitel ve psu nevzbuzoval bojácnost, ale byl pro něj jistotou a naučil jej vyrovnanosti. Při špatné a násilné výchově se z něj může stát velmi nevyrovnaný a nebezpečný pes pro své okolí. Při správné socializaci velmi dobře vychází s jinými zvířaty v domácnosti a také s dětmi. K cizím osobám bývá nedůvěřivý a svou rodinu a domov si umí velmi dobře bránit. Je to aktivní pes a potřebuje zaměstnání, nehodí se jako pes k boudě, kde stráví celý život bez kontaktu rodiny.
Péče
Srst německého ovčáka nevyžaduje přílišnou péči, stačí ji pravidelně kartáčovat. Náročnější je však německý ovčák na pohyb a aktivity. Proto se hodí k mladým aktivním lidem a do aktivních rodin, kde mu mohou poskytnout zaměstnání. Výborně se také hodí jako služební pes například jako záchranář. Při pořizování bychom si měli dát dobrý pozor na problémy s dysplazíí u rodičů. Důležitá je také správná výživa, vyvážený a přiměřený pohyb v období růstu, abychom co nejvíce předešly problémy s kloubu. Vždy je dobré nabídnout mu měkkou podložku, abychom předešly otlakům.
