Historie
Belgický ovčák patří mezi plemena s relativně krátkou historií. Zato ovčácká a honácká plemena, která jsou přímými předky belgického ovčáka, se v Belgii vyskytovala již dlouho před jeho vznikem. Za otce plemene je považován profesor Veterinární školy v Cureghemu, který chtěl vytvořit jednotně vypadající a povahově stejné plemeno. V roce 1891 byl založen klub Belgického pasteveckého psa, což bylo spouštěcím signálem pro čistokrevný chov. O rok později byl sestaven standard, který povoloval tři typy srsti. I přes dobré a výjimečné povahové vlastnosti zůstával belgický ovčák psem spíše prostého lidu a jeho postupné rozšiřování bylo spíše pozvolné. Spory o vzhledu mezi chovateli a kluby se utišily až v roce 1920, kdy se ustálily 4 variety belgického ovčáka, které jsou platné dodnes.
Vzhled
Velikostně se jedná o psa střední výšky, jehož váha se pohybuje v rozmezí od 20 do 30 kilogramů. Celkově jejich stavba těla působí harmonicky a vyváženě. Při pohybu působí velmi elegantně, kdy vše umocňuje hrdě nesená hlava. Tělo by mělo být kvadratického formátu a velmi dobře osvaleno. Celkově by z belgického ovčáka měla vyzařovat síla a odolnost. 4 variety belgického ovčáka se rozlišují hlavně dle barvy, struktury a délky srsti.
Lakenois – na první pohled naježený až rozcuchaný zástupce belgického ovčáka, který má srst hrubou v barvě světle rezavé. Je povoleno tmavší uhlování v rámci masky a ocasu.
Malinois – patří mezi krátkosrstého zástupce, srst je obzvláště krátká na hlavně a vnější straně uší. Jeho zástupce lze potkat pouze v světle rezavé barvě s černými konečky chlupů.
Groenendael – zástupce s dlouhou srstí, která může mít pouze černé zbarvení. Výjimečně jsou povoleny bílé znaky na prsou a prstech.
Tervueren – také zástupce s dlouhým typem srsti. Avšak barevně se může vyskytovat jak v rezavé s uhlovaním tak v šedé s uhlováním. Obě tyto barvy doprovází tmavá obličejová maska.
Povaha
Belgický ovčák patří mezi ostražité psy, a proto není vhodným plemenem pro začínající chovatele. Jedná se o psy velmi chytré a učenlivé, proto je možno je využívat dnes v mnoha odvětvích služební i sportovní kynologie. K cizím lidem jsou značně odměření, díky čemuž jsou dobrými obranáři. Jeho ostražitost by však neměla být výrazem strachu či agresivity. I když na svou rodinu nedá dopustit, vždy by mělo platit pravidlo, že děti nesmí být samy se psem. Pokud najde pracovní uplatnění, své poslání koná vytrvale a nekompromisně.
Péče
Jak již napovídá typ srsti, vyžadují dlouhosrsté variety více péče než varieta krátkosrstá. Jejich srsti neškodí jen nedostatek pročesávání, ale také nadměrné česání, které může poškodit kvalitu podsady. Co se týče drsnosrsté variety, ta vyžaduje zcela zvláštní způsob péče, tzv. trimování. Vyvarovat bychom se měli stříhání srsti, které může u drsnosrstých plemen způsobit mnohaleté škody. Jelikož se jedná o pracovní plemeno, nehodí se pouze jako domácí mazlík bez jakéhokoli zaměstnání. Pokud chceme zamezit poruchám chování, měli bychom mít pro belgického ovčáka uplatnění a jistou pracovní náplň. Pokud se mu nebude dostávat pracovní náplně a dostatku pohybu, bude svou energii vybíjet jiným způsobem. Důležité je také citlivé zacházení a výchova, hrubým zacházením lze velmi snadno vychovat nebezpečného jednice. Belgický ovčák tudíž ze všeho nejvíc potřebuje laskavou a pevnou ruku, zaměstnání a blízkost svého člověka.
