Historie
Historie plemene sahá až do 15.století, kdy v oblasti dnešní Francie byli k ochraně dobytka využívání psi, kterým se souhrnně říkalo francouzští ovčáci. Mezi francouzské ovčáky se řadil nejen beauceron, ale také blízce příbuzné plemeno briard. Do 19tého století byla obě plemena považována za shodná a ovčáci mezi nimi velký rozdíl nedělali. Důležitý pro ně byl hlavně užitek a vlastnosti psa, než jejich vzhled. Až koncem 19tého století se začala obě plemena odlišovat a beauceron se stal francouzským národním symbolem. Mimo svou domovinu byl donedávna prakticky neznámý, v posledních letech se jeho počty výrazně zvyšují i v naší republice.
Vzhled
Beauceroni by se dali zařadit mezi velká plemena psů, kdy se jejich kohoutková výška pohybuje v rozmezí okolo 65cm a váha je v rozpětí od 35 do 50 kilogramů, kdy fenky jsou trochu drobnější než psi. Celkově by měli být velmi dobře osvaleni, ale bez známky hrubosti. Hlava je poměrně dlouhá a jejich uši jsou vysoko nasazeny, dříve byly psům kupírovány, nyní přiléhají těsně k hlavě. Oči i nos by měly být tmavě zbarveny. Ocas je poměrně dlouhý a mírně prohnutý do tvaru písmene J. Co však zaujme na beauceronech na první pohled není jejich mohutnost a svaly, nýbrž dvojité paspárky na zadních končetinách, které jsou přímo požadovány standardem.
Srst beauceron se příliš neliší od jiných krátkosrstých plemen, je hladká, hustá a lesklá s podsadou. Beuaceroni vídáme mnohem častěji ve zbarvení černém s pálením, ale výjimečně lze spatřit i zbarvení harlekýn, které je také povoleno standardem.
Povaha
Beauceroni byli po mnoho století využívání jako hlídací psi, proto mají v sobě tuhle povahu silně zakořeněnou. Jejich původní využití je naučilo inteligenci, samostatnosti a ostražitosti. Se svým majitelem vytvoří pevné poutu a na jeho rodinu a majetek nedají dopustit, jsou tudíž ideálním hlídacím psem. Neznamená to však, že může být celý život v kotci nebo hlídat na zahradě, kontakt s majitelem potřebuje. Při správné výchově je vhodný i jako rodinný pes, ovšem i zde platí, že by nikdy neměly být děti ponechány se psem bez dozoru. K návštěvám a cizím lidem může být odtažitý až nedůvěřivý. Před ostatními psy mohou být trochu dominantní a na ostatní zvířata je nutno je zvykat od útlého věku, pak s nimi vychází v pohodě.
Péče
V oblasti péče o srst se nejedná o náročné plemeno. Stačí intenzivněji kartáčovat v období línání a zvýšenou pozornost je třeba věnovat krátkým drápům, hlavně v oblasti paspárků, aby nedocházelo k jejich zraňování. Na co jsou však náročnější jako velké plemeno, je kvalitní výživa, která by neměla být podceňována hlavně v období růstu. Dále by se neměla podceňovat výchova, která by měla být vedena zkušenou, pevnou, ale laskavou rukou. Jak jsem již psala, beauceron by neměl být chován trvale v kotci bez kontaktu s majitelem, pak se z něj může stát nevrlý až agresivní jedinec. Jako pracovní plemeno potřebuje nejen pohyb, ale i možnost uplatnění. Jako pohyb mu však nestačí oplocená zahrada, ale důkladná procházka. Co se týče zaměstnání a uplatnění v dnešní době sportovní kynologie nabízí přehršle možností a záleží jen na vás a vašem psu čemu dáte přednost. Mělo by ale platit, že danou činnost vykonáváte s nadšením nejen vy, ale i váš čtyřnohý přítel.
